Už je zase po prázdninách a školy a školky se plní dětmi.
Některé se těšily,některé ne.Synovec šel letos poprvé do školky a jsem zvědavá,jak dlouho mu vydrží nadšení.Je to dobrosrdečný a šikovný kluk,s dětmi si bude určitě rozumnět,jen aby té jeho laskavosti některé nezneužívaly.Ale myslím,že si prďola poradí.Třeba se mu tam bude líbit jako mé starší dceři Vendulce,letos šla po čtvrté a naposledy do školky.Už vypadá spíš jako školačka,dost převyšuje ostatní děti ale protože je rozená v říjnu,letos ji ještě do školy nechtěli.
Když jsme ráno dorazily na kolech k budově školky,bylo tam pro nás připravené překvapení.Vchod do vnitřních prostor se přemístil na druhou stranu budovy a navíc se velmi změnil,nové schody,dveře a vypadalo to moc pěkně.Ze dveří tak můžou děti vyběhnout rovnou na zahradu a když na ně příjde žízeň,mají tam nové pítko,prostě báječný nápad.Rázem se ze staré ale krásné školky stala ještě krásnější a moderní.Myslím,že se Vendulce bude příští rok školka těžko opouštět ale doufám,že se bude těšit na novou školu a s některými kamarády se sejde v jedné třídě.
Nevím,čím to je ale děti které jdou poprvé do školky a jsou jim tři roky,mi příjdou ještě strašně malinké.Těch drobečků,které doprovázeli tatínkové a maminky,bylo docela dost ale většina z nich opouštěla své rodiče docela klidně,jedním okem hlídaly,jestli máma ještě stojí ve dvěřích a druhým už hledaly hračku,kterou by si dnes zpříjemnily den.Jsou maličcí a přece nás,rodiče,vymění za jinou zábavu a novou hru.Alespoň do chvíle,než se jde spát nebo když se přiblíží hodina odchodu.Pak se vrhají do náručí a chrlí své nejnovější zážitky.
První rok Vendulka také přiběhla a vrhala se mi okolo krku a zahrnovala mě povodní zpráv a novinek.V loni už to bylo jiné,když jsem pro ni přišla o něco dříve,než obvykle,byla nazlobená.Prý si ještě moc nepohrála a nemá domalovaný obrázek a ještě nedostavila hrad z písku a ...............toho by bylo ještě mnoho a mnoho.Kvůli ní by mohla být školka snad až do večera.
A tak jako jsem na začátku přála svému synovci Míšovi,aby se mu líbilo ve školce,tak si budu příští rok přát aby se líbilo ve škole Vendulce a ve školce mladší dcerce Petrušce.Příští školní rok totiž pro mne začne masakrem v podobě věčného honění času.Jednu do školky,druhou do školy,pak honem jednu vyzvednout a pak druhou,ještě že jsou družiny a školka funguje do půl páté.Bude to docela boj,ještě totiž netuším jakou práci se mi po letech strávených na mateřské podaří sehnat a jak mi výjdou vstříc (pokud vůbec) s pracovní dobou.Jen aby se mnou nevyšli hned po tom,co jim řeknu,že mám dvě poměrně malé děti a už je mi přez čtyřicet.
Jenže to jsou moje starosti a ne dětí.
Takže všem,kteří dnes vyrazili do školek nebo do škol,přeji hodně štěstí,těm mladším hodně radosti z nových kamarádů a prvních mimodomácích povinností a těm starším,mnoho školních úspěchů a nebojte,škola není na pořád.Užívejte si ji dokud můžete,čeká vás po jejím absolvování už jenom práce a práce a práce a..................
2025 ©